Poslední předprázdninový měsíc školky na Hájence byl ve znamení přírodních živlů. Hlavním cílem bylo seznámit děti s tím, proč jsou voda, země a vzduch důležité pro život, a k čemu všemu se využívají.
Tyto témata přímo vybízí k experimentování, proto jsme si vyzkoušeli spoustu pokusů – zkoušeli jsme, co všechno ve vodě plave nebo se potopí, co se v ní rozpustí, jak barevná voda putuje přes ubrousek do jiné sklenice, co se stane ve vodě se šiškou, měřili jsme objem vody v různě velkých sklenicích. Na pískovišti vznikla sopka z jaru a sody nebo jsme při pokusu s hořící svíčkou přikrytou sklenicí zjistili, že oheň k hoření potřebuje vzduch.
Naučili jsme se básničky Kapička, Bublina a Brambora a také letní písničku Pojď sem. Dalším hudebním prvkem byl vodní xylofon, který jsme si vyrobili z vodou naplněných skleniček a děti zaujal i poslech skladby Vltava.
Prostřednictvím her jsme se dozvídali o životě ve vodě, pod zemí i ve vzduchu. Děti pro své krtky sbíraly žížaly nebo se v krtky samy proměnily. Stejně jako krtek, který je slepý a využívá hlavně své další dva smysly, a to hmat a čich, museli projít cestu podél lana se zavázanýma očima a na konci poznat surovinu podle čichu. Nebo hrou na medúzy, které svými žahavými chapadly chytaly rybičky. Překážková dráha nás zavedla ze ztroskotané lodi bezpečně až k přístavu, odkud už spontánně vznikla hra na piráty a malování pirátských vlajek, které nám zdobily zahradu. Proběhli jsme se i při hraní na „Rybičky“, „Na žraloka“ a „Vánek a vichřici“. Motorický padák nám pomohl dotvořit atmosféru vln na moři. Pořádně nás taky protáhla hra „Dotkni se země“, kdy některé děti předváděly až akrobatické výkony, když se měly dotýkat země pouze určitými částmi těla. Děti bavila také stezka bosou nohou, kde si mohly vyzkoušet projít různými materiály – nejoblíbenějším byla měkká ovčí vlna.
Vodní svět i život pod zemí jsme si velkoformátově ztvárnili na papír, který jsme v průběhu týdnů doplňovali o živočichy, plavidla nebo rostliny. Mořští živočichové vznikali z mušlí a ti podzemní z modelovací hlíny. Zkoušeli jsme také tvořit foukáním barevných bublin, malovali jsme na dřevěné špalky, z papíru vznikaly pohyblivé žížalky, větrníky a ze šišek létající komety.
K objevování nám také pomohlo bohaté okolí – vydali jsme se ke studánce, k rybníku nebo využili i naši dobře známou vodárnu. Bohužel až k moři či oceánu bychom to měli přespříliš daleko, nicméně tady nastoupila dětská představivost a v moře se proměnila napršená jezírka u pískoviště nebo modré šátky a látky, a tak cesta od pramenu až k oceánu byla na světě. Navštívili nás také pánové z údržby a díky nim jsme se mohli podívat, co se skrývá pod poklopem naší studny.
Konečně nám také dorazila odpověď na náš dopis, který jsme už v březnu poslali do pražské školky. Pošťácké auto nám až na Hájenku přivezlo obálku plnou obrázků a pozdravů.
Ke končícímu školnímu roku již tradičně patří dobrodružné přespávání na hájence pro předškoláky. Tentokrát se k nám přidalo i pár dalších starších dětí. Společně nás čekala procházka pro zmrzlinové osvěžení, pobyt na hřišti a po té hlavní část na hájence, kde si každé z dětí připravilo pizzu podle vlastního přání a nechybělo ani zpívání s kytarou u táboráku. Pro některé byla noc na hájence hračka, pro jiné trošku zátěžová situace, ale i tak jsme noc zvládli a všichni se spokojeně probudili do slunečného rána.
Další významnou událostí byla tento měsíc Svatojánská slavnost. Tentokrát jsme pro rozloučení se školkou vybrali krásný výhled ze Šacberku, kam nakonec vyšplhali všichni svatojánští broučci i se svým doprovodem. Po cestě na děti čekalo několik úkolů a nahoře zasloužené dobroty a čaj z kouzelných svatojánských bylin. S devíti broučky z hájenky, kteří už odlétají do školy nebo jiné školky, jsme se museli rozloučit, ale snad k nám ještě někdy rádi zavítají alespoň na návštěvu.
Poslední červnový den jsme pojali výletově. Celá výprava vyrazila z Pávova, kde jsme se zastavili na návštěvě u Valů a využili jejich rozmanité zahrady k zastávce na svačinu, hrám i pozorování zvířátek. Dále nás cesta vedla přírodou kolem rybníku, přes les a louku až do Zborné na hájenku, kde už na nás čekal zasloužený oběd a poslední slunečné odpoledne tohoto školního roku.