Prosinec je pro děti jedním z nejoblíbenějších a nejočekávanějších měsíců v roce. Začíná doba adventu, těšení se na příchod Ježíška a na Vánoce. Celým měsícem nás proto i na hájence provázelo zapalování svící na adventním věnci, které názorně přibližovaly onu velkou nadcházející událost.
K prvnímu prosincovému týdnu neodmyslitelně patří svátek sv. Mikuláše, který nás také na hájence na chvíli navštívil a předal dětem ovoce. Přivítali jsme ho písničkami a básničkami, které jsme se naučili a dozvěděli se příběh o jeho životě, o tom, jak pomáhal chudým lidem svou štědrostí a dobrotou.
Na svatou Barboru se některé děti proměnily na barborky, aby prohnaly holky a kluky po zahradě a vyplatily je metlou, jak se to dělávalo i dříve. Nezapomněli jsme také ustřihnout pár větviček do vázičky a čekali, jestli nám do Vánoc rozkvetou. A i kdyby ne, alespoň jsme si je krásně rozkvetlé pomocí foukaných obrázků namalovali.
Konečně také na dveře zaklepala zima, a i když nasněžilo zatím jen malinko, využili jsme nedaleký kopec Šacberk na sněhové radovánky – sjíždění na bobech, sáních, lopatách, na sněhové andělíčky nebo koulovačku. Nejen sníh nám udělal radost a změnil krajinu, ale i první mrazíky. Díky nim jsme měli možnost experimentovat s tuhnutím a táním ledu a pozorováním jinovatky, zkusili jsme si vytvořit ledové ozdoby z přírodnin nasbíraných v okolí nebo kreslili zmizíkem zamrzlé obrázky. Abychom se zahřáli, hráli jsme hry „Na mrazíka a sluníčko“, „Veverka Čiperka“ nebo „Na sochy“.
I uvnitř v teple bylo co na práci. Rozvíjeli jsme sluchové vnímání pomocí her „Ptáčku, jak zpíváš“ a hry s trianglem. Učili se udržet pozornost a zapamatovat si řetěz slov – co řekl, kamarád přede mnou. Vyráběli u stolečků a trénovali tak jemnou motoriku, pracovali s různorodým materiálem – malovali čertíky uhlem, vyráběli ze skořápek kolébky pro Ježíška, lepili noční zimní krajinu z papíru, tvořili jesličky z dřívek, lýka a látek,…
10. 12. jsme se v Diodu zúčastnili vystoupení folklorního souboru Dřeváček, kde jsme uslyšeli mnoho tradičních koled a říkanek za doprovodu tance, zpěvu a hudebních nástrojů. Na hájence jsme se poté po jejich vzoru stali také muzikanty a využili oblíbené nástroje Orffova instrumentáře.
Jelikož Vánoce nejsou jen o dostávání dárků, ale hlavně o darování, vzájemném společenství a setkávání lidí, využili jsme tento čas už k naší druhé návštěvě domova pro seniory v nedalekém Lesnově (18. 12.). Pro radost všem přítomným jsme zazpívali vánoční koledy, písničky a přednesli básničky. Utužili vztahy společným vyráběním vánočních svícnů a několik svícnů podarovali lidem, kteří si svůj svícínek už sami vyrobit nezvládli tak, aby každý přítomný měl pěknou památku na tento společně strávený den. Nezapomněli jsme také na naše sousedy v okolí hájenky, kterým jsme v přestrojení za postavy z Betléma také zakoledovali a předali vyrobené dárečky a přáníčka. A v neposlední řadě jsme mysleli i na ptáčky na naší zahradě a vytvořili jim na zimu semínkové šišky, aby nestrádali.
K této době také neodmyslitelně patří vánoční zvyky a tradice. Na hájence jsme jich vyzkoušeli hned několik. Udělali jsme si lodičky ze skořápek ořechů a pouštěli je po vodě, házeli pantoflem nebo rozkrajovali jablíčko pro štěstí. Celý tento sváteční měsíc jsme zakončili Vánoční slavností, kterou děti pomáhali připravit – nanosili a nařezali větve na spirálu, uklidili garáž a užili si dohromady i s rodiči krásnou atmosféru slavnosti za zvuku koled, záře svící, vůně cukroví a rituálu doprovázeného kouzelným andělem, poslem Vánoc.