První dubnový týden jsme si povídali a připravovali vše potřebné na jarní Semínkovou slavnost. Opakovali jsme si písničky Vozilo se na jaře, Travička zelená a řekli jsme si básničku Semínko se probudilo. Při odpledním odpočinku si děti, s Líbou, mohly vyzkoušet vývoj rostliny za pomoci jógových pozic. 1.dubna jsme si připomenuli Den ptactva a vyzkoušeli jsme si vyrobit z modelíny ptačí hnizda, ptáčky a nebo hnízda nakreslit a ptáčka do nich dolepit. Ve čtvrtek se děti dopoledne vydaly ke studánce a odpoledne si děti mohly navléknout korále nebo udělat prsteny a poté všichni nedočkavě vyhlíželi své rodiče, aby už mohla začít slavnost. Moc děkujeme za účast a přinesené dobroty. A moc děkujeme i Martině Vyskočilové, která si v pátek udělala čas a naučila Lucku, Majku a děti vyrábět píšťalky z vrbových proutků.
Další týden jsme zahájili výrobou a odnesením Moreny k rybníku. V neděli byla totiž Smrtná neděle a to se odnáší a pálí Moreny a s nimi vše špatné/zlé a vítá se líto. Tedy léto – pěkné počasí. Morenu jsme ozdobili vyfouknutými vajíčkami a povídali jsme si o tom, čeho bychom se chtěli zbavit – např. nemocí a nebo špatných vlastností. A jelikož se blížily Velikonoce, povídali jsme si další dny o zvířátkách na jaře. První na řadu přišel kohoutek a pohádka „Jak kohoutek zapomněl, jakou řečí mluví“. Děti naštěstí ví, že kohutek kokrhá a poznaly i všechny ostatní řeči zvířat a dokázaly je přiřadit k správnému zvířátku. Dokonce se nám i podařilo vykouzlit vajíčka s obrázky zvířátek a děti i vědí, která zvířátka se z vajíček líhnout a která se rodí. S Luckou si děti zahrály hru „Mám vajíčko mám, komu já ho dám“ a nebo zkoušely přenášet vejce z hnízda do hnízda. Odpoledne byl prostor na tvoření z těsta, výrobu oveček nebo zajíčka. Děti zkoušely zdobit papírová vejce barevnými papíry a nebo je ozdobit dřevěnými geometrickými tvary. Taky jsme si stihli upéci perníčky a zaset část záhonků.
Další týden začal velkou pátrací akcí. Od rána se Majka dětí ptala, kdo všechno může být dobrý přítel a pak děti čekala cesta za „dobrým přítelem“. Cestou děti doprovázel zajíček Oško, který umí číst tajné zprávy. Než jsme našly místo, kde se nový přítel ukrývá, čekalo nás několik úkolů, které jsme museli splnit. U krmelce jsme pak objevili balíček, v kterém byla zabalená kniha. I kniha může být dobrý přítel a v této jsou povídky o Flandilovi. Už se těšíme, až si postupně přečteme, co vše Flandil zažil u doktora.
Zbytek týdne jsme si povídali o Velikonocích a o zvycích, které je provází. Malovali se barvičkami vajíčka, vajíčka se zdobila i papírová, pletly se pomlázky. Povídali jsme si o pojmenování „Škaredá“ středa a zelený čtvrtek a zvycích, které je provází. A tak se ve středu nikdo nemračil a neškaredil, aby mu to nezůstalo a ve čtvrtek nás čekala zelená polévka. S Luckou si děti povídaly i o tom, jak se Velikonoce slaví např. v Anglii. Děti tam o Velikonočním pondělí hledájí po zahradách nadílku od zajíčka. A tak děti čekalo hledání vajíček. Při procházce děti nasbíraly sedmikrásky, kterými si pak mohly přizdobit polévku a nastříhaly březové větvičky, na které pak odpoledne věšely pomalovaná vajíčka.
Velikonoce utekly jako voda a tak jsem si v úterý povídali o tom, co kdo o svátcích zažil. Zahráli jsme si honičku na kuřátka a lišku a vyzkoušeli své pozorovací schopnosti při vkládání vajíček do plat dle obrázků. A jelikož letos vyšel Den Země na Velikonoce, povídali jsme si o něm až ve středu. Děti si mohly vyrobit i svůj papírový stromeček z obkreslené dlaně. V pátek děti čekaly předškolácké úkoly a stezka kolem Hájenky.
V pondělí 29.4. Majka naplánovala výlet za ovečkami. I když od rána pršelo, počasí nás od návštěvy neodradilo Tyto ovečky mají rády suché pečivo, ale ještě raději mají písničky. Děti přišly na 2 písničky o ovečkách, které jsme si v kroužku zazpívali a vydali jsme se na cestu. U pana Havlíčka však nebydlí jen ovečky. Hned u branky nás přivítala jejich fenka Bella a u oveček se k nám přidala kočka.
Pan Havlíček nás provedl dvorkem a tak jsme viděli i slepice s kohoutem a králíky. Dvě samice zrovna měli malé, takže jsme zváni přijít se tak za 14 dní podívat na králičky. A moc rádi přijdeme 🙂
Poslední dubnový den se slaví filipojakubská noc, pálí se čarodějnice. I my si o nich trochu povídali. Přišli jsme na to, že čarodějnice můžou být i hodné a přemýšleli jsme nad tím, kdybychom uměli čarovat, komu bychom pomohli nebo co bychom chtěli změnit. Padli vám takové nápady jako „Vyčarovat Rostíkovi draka, aby měl radost“, „Stát se krtkem, abych mohl taťkovi kypřit půdu v záhoncích a dělat dírky pro semínka“; „Vyčaroval bych hodně holínek, aby všechny děti mohly běhat v kalužích“; „Vyčaroval bych, aby bylo na světe více rostlin“ a spousta dalších krásných myšlenek. V kroužku jsme si pak zahráli hru na „Lepidlo“, kterou jsme si doprovodili písničkou Čarodějky kamarádky. V lese jsme si vyrobili košťata a uspořádali čarodějné závody v letu na koštěti. Někteří si našli i čarodějné hůlky a vymýšleli různá kouzla. Odpoledne jsme při hře „Co zmizelo?“ vyzkoušeli naši paměť a kdo chtěl, zkusil čarodějnici nakreslit. Před svačinkou jsme si ještě udělali lektvary z octa a sody. Ty vám tak krásné pění, až nám většina lektvarů z hrnečků utekla 🙂 Určitě si je zas někdy vyrobíme.